Autor: Strolený Petr
Lancia 037 Rally: Zrozena k vítězství
Výzva zvaná skupina B
„Dosáhli jsme vynikajících úspěchů již před deseti lety. S Lancií Fulvia jsme vyhráli Mistrovství světa v rallye již v roce 1972. Naši nadřazenost jsme prokázali letech 1974 až 1976, kdy jsme se Stratosem zvítězili třikrát v řadě. Pak přišel Fiat 131 Rally a vyhráli jsme Mistrovství světa v letech 1977, 1979 a 1980. Tři ze čtyř našich pilotů se stali mistry světa. Sandro Munari, Markku Alen a Walter Roehrl. Ale teď nás čeká nová výzva. Budeme soutěžit v nové skupině B a budeme chtít vyhrávat. Náš vůz nasadíme okamžitě, jakmile splníme homologační podmínky. Naše zbraň pro skupinu B se jmenuje Lancia Rally“. Těmito slovy zahájil manažer skupiny Fiat Cesare Fiorino tiskovou konferenci. Píše se 14. prosinec 1981. Povinnost startovat ve skupině B byla dána do jisté míry prestiží. V této skupině měli startovat výkonné a pro rallye přímo stvořené speciály. Skupina B měla od počátku jedinou ambici. Stát se „Formulí 1“ ve světě rallye. Tato skutečnost znamenala opravdovou výzvu, a Fiat i nadále chtěl vyhrávat. Rozhodování o volbě vozu bylo snadné. Možnosti byli tři: Fiat Ritmo, Lancia Delta a Lancia Beta Monte Carlo. Základní podmínkou a základním homologačním kritériem byla výroba minimálně 200 kusů produkčních vozů prakticky totožných se soutěžním speciálem. Vzhledem k této podmínce rozhodnutí zcela pochopitelně padlo na koncernovou značku Lancia a to ze dvou zásadních důvodů. Prvním důvodem byla skutečnost, že Lancia byla vnímána jako prestižní značka koncernu, tedy prodej velmi drahých produkčních verzí závodního modelu bude jen podtrhovat celkovou image a výjimečnost značky a taktéž úspěch v závodech rallye bude možné marketingově lépe využít než u „obyčejné“ značky Fiat. Tím druhým důvodem bylo výjimečné renomé Lancie ve světě rallye a aktuální účast výkonného modelu Lancia Beta Monte Carlo v okruhovém šampionátu skupiny 5. Právě z tohoto modelu měl vzniknout speciál pro rally. Firmou pověřenou vývojem, testováním a výrobou nového soutěžního speciálu se stala sportovní divize Fiatu, firma se škorpionem ve znaku, Abarth. Design soutěžního speciálu pak dostal na starost legendární Pininfarina. Převedením projektu na Abarth vůz získal i své jméno. Číslo 037 označuje pořadí vozu Abarthem vyvíjeného pro Fiat.
128 dní a nocí
Technické požadavky na vůz byly jasné. Uprostřed a podélně umístěný motor o objemu do 2000 cm3, přeplňovaný turbodmychadlem. Výkon minimálně 200 koní, maximální rychlost vyšší než 220km/h. Zrychlení z 0 na 100km/h za méně než 7 sekund. Náhon na všechna čtyři kola a přitom jednoduchý podvozek umožňující snadné výměny a opravy během závodu. Nízká hmotnost a vynikající aerodynamika.
Ovšem již od začátku se vyskytly zcela zásadní problémy, kvůli kterým nakonec došlo k výrazným změnám oproti původním plánům. První komplikací byl motor. Vývoj nového, klasickým turbodmychadlem přeplňovaného motoru se v tak krátkém termínu ukázal jako nemožný. Stejný problém nastal u pohonu všech kol. Lancia chtěla závodit a vyhrávat hned od počátku, nikoliv laborovat s nevyzkoušenými systémy. Proto bylo od přeplňování turbodmychadlem i od pohonu všech kol definitivně upuštěno. Přeplňování obstará kompresor a poháněná budou jen zadní kola. Po krátkém zvážení všech možností bylo rozhodnuto o použití již vyzkoušeného šestnáctiventilového řadového čtyřválce Fiat o objemu 1995 cm3. Dostatek výkonu zajistí kompresor Volumex - Abarth, jehož použití do jisté míry vyřeší problém s efektem tzv. „turbo díry“, tedy negativního průvodního jevu při použití přeplňování pomocí klasického turbodmychadla, spočívající v určité prodlevě ve zrychlení vozu. A právě zrychlení a rychlé odezvy na plyn jsou na úzkých a zatáčkovitých cestách rallye tím nejdůležitějším parametrem. Při konstrukci podvozku se ukázalo jako nejschůdnější řešení využití středové části karoserie z modelu Lancie Monte Carlo, ale doposud běžně užívané zavěšení typu McPherson nahradit rámovou konstrukcí z pevnostních ocelových trubek. Toto řešení přináší celou řadu výhod. Jednak jde o velmi lehké a pevné řešení, dále umožňuje velikou variabilitu nastavení podvozku a neposlední řadě splňuje podmínky na snadné opravy během závodů. Výsledkem je přední a zadní trubková konstrukce nesoucí seřiditelné tlumiče kol, ventilované kotoučové brzdy, vpředu pak chladič oleje a chladič motoru. Vzadu pak podélně uložený motor, převodovku ZF vyzkoušenou již na vozech Maserati Bora a De Tomaso Pantera a dvě palivové nádrže, každou o objemu 35litrů. Celá trubková konstrukce ze svařených trubek o průměru 25-30mm je pomocí promyšlené konstrukce vzpěr velmi lehká i pevná. Vnitřní bezpečností rám kokpitu tvoří taktéž ocelové trubky o průměru 35mm, které jsou pevně spojeny s předním i zadním rámem. Skutečným mistrovským dílem je pak samotná karoserie vytvořená Pininfarinou a od počátku vyvíjená a testovaná v aerodynamickém tunelu.Výsledkem je agresivně vyhlížející silueta vozu s propracovanou aerodynamikou omezující vztlak, což umožňuje jednotné nastavení pro různé rychlosti vozu. Přídi dominuje rozměrný spoiler zajišťující dostatečný přítlak přední nápravy a zároveň omezující množství vzduchu nasávaného pod vůz, čímž se účinně snižuje vztlak. Taktéž horní část karoserie končící vrcholem čelního skla a dále se plynule snižující až k zadnímu spoileru vytváří optimální podmínky k dosažení silného přítlaku zadní části vozu, což je pro dosažení optimálních jízdních vlastností nezbytné. Snadný přístup k motoru a zadnímu zavěšení umožňuje výklopný systém, který umožňuje vyklopení celé zadní části karoserie.
Hotovo. Píše se 21.duben 1982. Vývojová a testovací anabáze je u konce. Od oficiálního ohlášení projektu Lancia Rally uplynulo pouhých 128 dní.
Lancia 037 Stradale - dáma v rudém
Aby mohl být splněn homologační požadavek na výrobu minimálně dvou set kusů „cestovní“ verze prakticky totožné se soutěžní verzí, je nutné Lancii upravit pro provoz na pozemních komunikacích a náležitě představit veřejnosti, mezi kterou si měla najít potenciální zájemce o koupi tohoto výjimečného a co do počtu kusů určených pro prodej i velmi limitovaného vozu. Rudá barva nebyla zvolena náhodně. Rudá je barva vášně, lásky a ohně. A přesně tyto emoce Lancia budí. Rudá je taktéž klasickou barvou italských závodních automobilů. 21. dubna 1982 byla Lancia 037 Rally v červené barvě oficiálně představena na 59th Torino International Motorshow (59. Turínský autosalon). A hned bylo dobyto prvního vítězství. Zúčastnění kritici a novináři ji nominovali na cenu „Queen of the Expo“.
Již při prvním pohledu působí Lancia velmi emotivně. Agresivní, aerodynamický profil karoserie doplněný rozměrnými spoilery a četnými otvory pro přívod a odvod vzduchu nenechá nikoho na pochybách, že jde o skutečného silničního dravce. Přední, téměř kolmo posazená maska s tradičním znakem Lancie obsahuje dvě dvojice světlometů s mlhovými světlomety integrovanými do předního spoileru. Přední laminátová kapota s centrálním výdechem nasávaného vzduchu od chladičů oleje a motoru je vyrobena z laminátu a pod ní se nachází i nouzové dojezdové náhradní kolo. Přímo za dvoumístným kokpitem pro posádku připomínající svým tvarem Lancii Beta Monte Carlo je umístěn podélně uložený motor vizuálně přístupný přes prosklený panel zadní části karoserie, který plynule přechází v rozměrný zadní spoiler. Na bocích motorového prostoru jsou dva mohutné nasávače vzduchu s výdechem umístěným uprostřed mezi koncovými světly. Celá zadní část karoserie od konce kokpitu je výklopná.
Interiéru vévodí dvojice anatomických, nastavitelných a černým sametem čalouněných sedadel. Přístrojová deska je vyrobena s použitím skelných vláken a jejích povrch je potažen černým neoprenem. Dominantou přístrojového štítu je otáčkoměr a rychloměr, nechybí měřič tlaku oleje, manometr přeplňování či teploměr chladící kapaliny. Intenzitu podsvícení přístrojů lze regulovat pomocí potenciometru. Na středovém panelu se nachází sada pojistek elektrické soustavy, popelník, hodiny a ovládání klimatizace. Středový panel pokračuje mezi sedadla, kde se nachází řadící páka, elektrické ovládání oken a páka ruční brzdy. Volant verze Stradale je klasický, sportovní tříramenný s logem Abarth uprostřed. Kokpit posádky je od motorového prostoru oddělen dvojitým sklem a speciální akustickou a tepelně izolační přepážkou. V motorovém prostoru je podélně uložen řadový čtyřválec OHC o objemu 1995 cm3. Motor je vybaven čtyřmi kovanými ventily na válec. O pořádnou porci výkonu se stará kompresor Volumex - Abarth. O zapalování pak elektronická jednotka Magnetit Marelli AEI 200 ve spolupráci se zapalovacími svíčkami Champion N2G. Dostatečné mazání motoru zajišťují tři olejová čerpadla a o chlazení oleje se stará chladič v přední části vozu. Chlazení motoru zajišťuje velký chladič podporovaný elektrickým ventilátorem, a o distribuci chladící kapaliny se stará výkonné oběhové čerpadlo. Palivo je dopravováno z dvojice palivových nádrží o objemu 35 litrů nízkotlakým palivovým čerpadlem do dvojitého karburátoru Weber. Odvod výfukových plynů zajišťují čtyři speciálně tvarované a laděné svody přecházející do dvojice tlumičů. Koncovka výfuku je vyvedena v zadní části na pravé straně vozu. O přenos výkonu na zadní kola se stará hydraulická spojka ve spojení s pětistupňovou převodovkou ZF, která je umístěná za motorem. O spolehlivé zastavení vozu se postarají brzdy Brembo se čtyřmi odvětrávanými kotouči. Dokonalý kontakt pneumatik Pirelli P7 s vozovkou zajistí plně seřiditelné plynové tlumiče.
Skvělý podvozek, výkonný motor, ostré brzdy, to vše se sešlo v tomto unikátním sportovním voze, který svým majitelům umožňuje zažít za volantem opravdovou radost z nefalšované sportovní jízdy. Ovšem i v tomto případě platí, něco za něco. Jak se dá předpokládat vzhledem k ruční výrobě, byla cena Lancie 037 Stradale skutečně astronomická. Ve své době stále více než například Porsche 911 a na italském trhu překonala hranici 45 000 000 Lir . Nicméně i přesto bylo všech 170 kusů určených pro prodej bez problémů prodáno.
Lancia 037 Stradale
Lancia 037 Rally - kladivo na soupeře
Vzhledem k přísným podmínkám skupiny B se soutěžní speciál prakticky nijak významně neliší od silniční verze Stradale. Většina úprav je zaměřena na maximální odlehčení vozu a zvýšení odolnosti podvozku. Ve verzi Stradale je většina dílů karoserie vyrobena z laminátu, v soutěžní verzi jsou nahrazeny kevlarem. Taktéž těžké zadní sklo je nahrazeno sklem plastovým, stejně jako boční okna vybavená navíc posuvnými díly pro přívod vzduchu do kabiny. Zmenšením prošly i obě zpětná zrcátka, zcela chybí mlhové světlomety a původní zadní skupinové svítilny byly nahrazeny malými kulatými svítilnami. Původní hliníkové ráfky jsou nahrazeny ráfky ze slitiny hořčíku a obuty do větších pneumatik. Pro závodní verzi jsou použity plynové tlumiče značky Bilstein a uchycení nápravy umožňuje větší možnosti seřízení. Radikálními úpravami prochází i brzdový systém. Použité větrané kotouče jsou větší, vpředu se čtyřpístkovými a vzadu dvoupístkovými třmeny Brembo. Změnou prošel i systém ruční brzdy. Z interiéru vozu je odstraněno vše nepotřebné, tedy čalounění, standardní sedadla jsou nahrazena závodními typy Sparco, které umožňují použití čtyřbodových bezpečnostních pásů. Původní palubní deska je nahrazena jednoduchým výliskem v nerezové oceli provedeném v černé barvě a obsahuje jen ty nejnutnější provozní ukazatele. V prostoru před řidičem je umístěn velký otáčkoměr, dále ukazatel tlaku kompresoru, palivoměr a měřič elektrického napětí. Na středovém panelu zůstaly pojistky a do prostoru před spolujezdce se přestěhoval palubní počítač, radiostanice a dolů pak hliníkový hasící přístroj. K nastartování motoru slouží tlačítko umístěné v prostoru ruční brzdy. Těmito „odlehčovacími kůrami“ je hmotnost snížena o 210kg oproti verzi Stradale.
Výkon motoru postupem času rostl dle jednotlivých evolucí vozu. Oproti verzi Stradale je karburátor Weber nahrazen mechanickým vstřikováním Bosch. V první verzi z roku 1982 disponoval výkonem cca 265 koní, verze pro rok 1983 již disponovala výkonem 300-310 koní a pro rok 1984 dokonce až 325Hp. Oficiální tovární vývoj vozu končí v roce 1985.
Lancia 037 Rally
Lancia 037 Rally startovala v evropských i světových soutěží postupně v barvách celkem pěti týmů. Vedle hlavního továrního týmu Lancia - Martini Racing pak neméně známý Jolly Club – Totip či Scuderia del Grifone i méně známé týmy jako Tre Gazzele a Meteco Corse. Za volantem toho skvělého soutěžního speciálu se vystřídala celá řada velmi známých pilotů, například Markku Alen, Walter Roehrl, Miki Biasion, Henry Toivonen, Attilio Bettega či Enrico Bertone. Společně pak dobyli mnoho cenných vítězství. Po první sezoně 1982, která ještě nedopadla dle představ všech zúčastněných a kdy Lancia obsadila až deváté místo v hodnocení značek, přišla sezona 1983, kde vozy Lancia 037 Rally dosáhly na příčky nejvyšší. V konečném hodnocení značek zvítězila Lancia o 2 body před Audi a hodnocení jezdců obsadili piloti Lancie Walter Roehr a Marrku Alen druhé, respektive třetí místo za vítězným Hannu Mikkolou jedoucím s Audi. Evropský šampionát pak Miki Biasion vyhrál zcela bezkonkurenčně. Sezona 1984 byla podobně úspěšná i když v hodnocení značek zvítězilo Audi a v hodnocení jezdců zbylo na piloty Lancie „jen“ třetí, páté a šesté místo. Absolutní dominance v Evropském šampionátu nadále trvá. Sezona 1985 je pro 037 Rally definitivně poslední, především z důvodů nutnosti nasazení pohonu všech kol, neboť stávající náhon na zadní kola již nebyl dostatečně konkurenceschopný. V této sezoně Lancia končí v hodnocení značek až na třetím místě a v individuálním hodnocení patří nejlepšímu pilotovi Lancie Henry Toivonenovi až šestá příčka. Prvních šest míst v Evropském mistrovství je již slabou útěchou. Kariéra Lancie 037 Rally ve Světových soutěžích je definitivně u konce. Pro poslední rok skupiny B nasazuje Fiat ještě brutálnější Lancii Delta S4. Lancia 037 však v režii soukromých týmů závodí v Evropském mistrovství ještě v sezoně 1987.
Lancia Martini Raing Team
Team Jolly Club Totip --- Team Scuderia Del Grifone Wurth --- Team Tre Gazele West
Závěr
I když Lancia 037 Rally nezůstala na výsluní světového rallye příliš dlouho, jednoznačně dnes patří mezi legendární stroje již neexistující skupiny B a dobytá vítězství ji navždy zaručují čestné místo nejenom v síni slávy rallyesportu, ale i v síni slávy neobyčejných sportovních vozů. Vzhledem ke skutečnosti, že bylo prodáno pouze 170 strojů, patří Lancie 037 Stradale mezi sběratelské klenoty a její cena je dnes vskutku velmi vysoká.
Technické parametry
Lancia 037 Stradale:
Motor: řadový šestnáctiventilový čtyřválec typ 232AR4 o objemu
1995 ccm, podélně uložený, přeplňovaný kompresorem
Výkon: 205 HP při 7 000 ot.
Točivý moment: 230 Nm při 5 000 ot.
Pneu: vpředu Pirelli P7 Corsa 205/55 VR 16"
vzadu Pirelli P7 Corsa 225/50 VR 16"
Délka 3 915 mm
Výška: 1 245 mm
Šířka: 1 850 mm
Hmotnost: 1 170 kg
Max. rychlost: 220 km/h
Zrychlení 0-100: 6 s
Brzdná dráha 100-0: 46,5 m
Lancia 037 Rally:
Motor: řadový šestnáctiventilový čtyřválec o objemu 1995 ccm
(2111 ccm od verze EVO II) podélně uložený, přeplňovaný
Výkon: EVO I: 255-280 Hp při 8 000 ot.
EVO II: 310-325 Hp při 8 000 ot.
Točivý moment: EVO I: 305 Nm při 5 000 ot.
EVO II: 340 Nm při 5 500 ot.
Pneu: vpředu Pirelli P7 Corsa 205/50 R15
vzadu Pirelli P7 Corsa 265/40 R18
Délka 3 890 mm
Výška: 1 240 mm
Šířka: 1 850 mm
Hmotnost: 960 kg
Max. rychlost: N/A
Zrychlení 0-100: 4,8 s